Co se dělo v září

Sedmého října dopoledne jsem měla přistát na ruzyňské letiště a touto dobou si užívat kakao a český chléb s máslem a rajčetem ze zahrádky. Věci se ovšem pohnuly nečekaným směrem a já zůstávám o tři týdny déle. Září bylo pracovní a nejen to...co všechno jsme stihli?

Založit zápisník komentářů z ulice...setkání s koníkem je příjemné, setkání s Habešanem někdy více než zábavné, prozatím vede komentář "do you need a boyfriend?"

Navštívili jsme ohňový svátek Meskel, který oslavuje znovunalezení Ježíšova kříže císařovnou Helenou...to bylo tak, že se rozdělal oheň, jehož kouř se stočil a dopadl na místo kříže, který byl několik stovek let neznámo kde a protože zájem o jeho držení byl velký, rozdělil se na čtyři díly a jeden z dílů doputoval do Etiopie. Na počest jeho nalezení se v každé vesnici a městě vztyčuje obrovská hranice, kde skupina kněží a tanečníků v barevných krojích zpívá a tančí.

Prošli jsme se etiopskou krajinou mezi kaktusy

 guávovníky

a kávovníky

 

Dokončili jsme projekt a úspěšně ho odprezentovali před představiteli města

 

Navrhli pár jednoduchých úprav veřejného prostoru

Rozloučili jsme se s kolegy

..i s Fornusi, která se o nás po tři měsíce starala jako o vlastní děti, vařila čaj a kávu, občas vyprala, umyla boty, naučila se pár slov anglicky od nás, my amharsky od ní a pobrečela si, když jsme odjížděli

A rozloučila jsem i s Mali a Markusem, kteří už jsou doma v Německu a ve Francii.

Strávili jsme poslední společný večer v Addis,

kde jsem po třídenní proceduře úspěšně prodloužila víza,

odměnila se Veronica burgrem za trpělivost

 

A šťastně se vrátila domů do Bahir Daru, kde strávím příští dva týdny prací na nové turistické mapě města.

... na viděnou při volbách;)